Oči, které vidí – seminář 2013
Ahoj Marci,
Už krátce po báječném semináři Oči, které vidí, jsem si všimla, že přes své stávající brýle vidím lépe. Jasněji, barevněji, dokonce i za tmy vidím přesné obrysy budov, kontrasty atd.
Po měsíci od semináře mi bylo jasné, že moje stávající brýle jsou pro mě moc silné, moje oči už je nesnesly. Přeměření dioptrií ukázalo zlepšení krátkozrakosti o 0,5 dioptrie na každém oku a ustupuje i astigmatismus. Je to úžasný pocit. A mimo tyto fyzické změny vnímám i pozitivní změny vnitřní. Děkuji Bohu za milost uzdravování. Děkuji Marci, že učí lidi vidět lépe a nejen očima.
Lenka
Oči, které vidí – seminář 2013
Smrt a zrození – 16.-18.03.2012, Horní Bradlo
Ahoj Marci,
chtěla jsem Ti dnes napsat jak se mám.
Je to je síla, nevím jak začít, prostě krása, mám pocit, že jsem ve velkém proudu řeky a nechávám se nést, vnímám to a užívám si to. Včera jsem byla na masáži a takový prožitek jsem ještě neměla, Velmi silný zážitek jsem měla v neděli, kdy přijel vnouček Matýsek a měl pro mě dáreček, našel malý žlutý korálek a dal mi ho do dlaně, svítilo na něj sluníčko a vypadal jako když je ze zlata a svítí, hned se mi vybavila meditace, kdy jsem se setkala s duší svého nevlastního zemřelého bratra a on mi dal do dlaně světýlko. Přiznám se, že jsem z toho zmatená, zda to má souvislost, nebo mi to má něco připomenout. Nevím. Ale bylo to hezké. V sobotu jsem šla na country ples, Marci tu přípravu jsem si vychutnala jak nikdy, hodinu jsem si připravovala, zkoušela co si vezmu, celou dobu jsem se dokázala s potěšením na sebe koukat do zdrcadla!!! Nikdy jsem nepocítila takové přijetí sama sebe, já se sobě líbila a cítila jsem se jako princezna, díky to je nádhera, jsem za to vděčná. Tak už jsem se dost pochlubila, ale nějak mě to nutilo Ti to napsat. Představuji si jak se usmíváš a já mám také úsměv na tváři.
Přeji krásné jaro a zdravím i miminko.
Stáňa
Pokračování firemního školení Vědomé tvoření života I.
26.10.2011,02.12.2011, 06.01.2012, 07.03.2012 Ostrava
Kurz sebepoznání „Vědomé tvoření života“ byl pro mě velmi přínosný a zajímavý. Spoustu informací využiji a využívám ve svém životě, považuji je za velmi přínosné pro celý můj další život a budu s nimi nadále pracovat. Líbila se mi interaktivní forma a nácvik situací, které jsme si v tréninku vyzkoušely. Domnívám se, že takovéto kurzy by měl absolvovat každý člověk např. v období puberty v rámci školy, aby si lépe uměl poradit se svým životem a věděl, jak k němu přistupovat. Jistě by to zabránilo řadě životních kolapsů, mezilidských problémů a osobních problémů. Moc děkuji Marceli Novákové za pomoc a tento trénink.
S pozdravem
Mgr. Lucie Balcarová
Kurz „Vědomé tvoření života“ považuji za velmi přínosný, protože umožňuje účastníkům nahlédnout do svého nitra, ujasnit si věci týkající jeho osobnosti a vztahu k jiným. Kromě toho mu pomůže s potřebnými změnami v životě, které vedou ke zkvalitnění života a vztahů s okolím.
(na přání pisatelky jméno nezveřejněno)
Všechny tréninky mi velmi pomohly vyčistit situaci a objasnit vztahy s ostatními a sobě samé. Není to lehké, je to dlouhá cesta, ale i cesta může být cíl…
Děkuji, Marci, za vše a přeji Ti mnoho štěstí a úspěchů nejen v Tvé práci, ale také v Tvém osobním životě.
Kamila
Myslím, že školení pro mně bylo přínosem, ačkoliv to někdy hodně bolelo, vracet se do chvil, které by člověk nějraději zapomněl. Ale úleva poté je opravdu cítit. A děkuji za nové zajímavé informace a rady.
Petra
Do nitra ženy 18.-19.02.2012, Opava
Ahoj Marci,
tvůj seminář byl jeden z nejlepších, co jsem absolvovala. Zatím se mi daří intuici poslouchat, Honzovi jsem minulý týden připravila výbornou večeři a bylo to fajn.
Takže ještě jednou děkuji. Měj se krásně. Monča
Do nitra ženy 18.-19.02.2012, Opava, Přijetí závisti
Milá Marcelko, tak už ji mám! Právě jsem ji chytila za vlasy. Ona se od toho ženského semináře kolem mě pořád vochomejtá! Dlubá do mě, nenechá mě v klidu. Pořád jsem na ni musela myslet. Proč se mi v té meditaci objevila a já ji potom nedokázala uchopit. Ale už ji mám. Sáhla jsem si na ni vlastně už v tu další sobotu. Ale zase mi utekla. Teď si tady jen tak sedím a koukám z okna. Honzík spí a Adámek si hraje. Já sedím a koukám ven a vlastně ani nic jiného nevnímám než tu představu přicházejícího jara. A najednou je tady! Potvůrka. Ona je vlastně přesně ten pocit, který cítím když moje kamarádky čekají miminka, když se pak ty miminka narodí. Svatby mých kamarádek. Já vlastně na žádnou z těch svateb nedokázala jít. A už vůbec ne, když měla být v oranžerii na zámku v Raduni. Tak moc jsem jim záviděla, že jsem v těch krásných šatech nechtěla vidět nikoho jiného. Za každou cenu jsem si chtěla uchovat vzpomínku jen na sebe, na svůj pocit nekonečného štěstí, lásky, obdivu, krásy a výjímečnosti. Ten den jsem si připadala opravdu dokonalá. Stejná jako když jem čekala kluky. Oni se potom narodili a já spadla z lopatky. Téměř ze dne na den se všichni začali točit kolem nich. Já byla už jen ta, co se o ně teď musí postarat. Často jsem byla s nimi sama a všichni mi jen říkali, že to musím zvládnout. A já zatla zuby a se svými 45 kg jsem to zvládla. Ale to štěstí jsem už necítila. Vypiplala jsem je ze všech ekzemů a jiných nástrah, které vlastně čekaly na mě. Tolik toužím po tom pocitu, který pro mě ztělesňovaly všechny ty pupíčky, budoucí maminky a nevěsty. Jen teď se musím naučit dát si ho sama. Najít jej, pochopit a uchopit. Už ale vím, kde ve mě ta závist bydlí a o co jí jde. A až třeba na nějakou svatbu půjdu vemu ji s sebou a té krásné nevěstě tam společně popřejeme spoustu štěstí.
Musela jsem se podělit, závidím Ti ten pocit, a Ty víš, že to zle nemyslím mám tě ráda
Anduli
Smrt a zrození, 18.- 20.11.2011, Beskydy
Na seminář „Smrt a zrození“ jsem jela se záměrem vyrovnat se se smrtí. Po třech neuvěřitelných dnech jsem však odjížděla s naprosto změněným vztahem k životu. Prožila jsem si, že „přeměnu“ – „smrt“ zažíváme v každodennosti, ať už se jedná o vztahy, rodinu, práci, naše koníčky, atd. Prožila jsem si sama sebe s odstupem a nadhledem a nyní vím, jak zkušenosti ze semináře žít v běžném životě – také je žiji. Zkušenosti z tohoto semináře jsou pro mne skutečně cenné, neváhala bych je vyvážit zlatem. Děkuji Marci za jeho uskutečnění a kolegyním za úžasnou společnost. A Vesmíru za to, že mi bylo dáno si seminářem projít.
Klára
Smrt a zrození, 18.- 20.11.2011, Beskydy
Věděla jsem hned, že na tenhle seminář pojedu, přestože si myslím, že jsem se smrtí vyrovnaná. Po jistém prožitku před více než dvaceti lety už z ní nemám strach a navíc jsem si prožila odchod a smíření se smrtí svých rodičů, manžela i bratra.
Poslechla jsem tedy svoji intuici a jela. Seminář byl úžasný a přestože už jsem si prožila různá „uvědomění“, tak jsem našla způsob, jak mohu to, s čím jsme pracovali, použít ve svém každodenním životě. Prostě kdykoliv teď potřebuji, tak se dokážu zastavit a opět vidím svůj „koloběh života“ s nadhledem. Vidím samu sebe „s odstupem“. A také používám metodu ze semináře, kdykoliv potřebuji něco odevzdat….např. znovu mám nějaká očekávání a lpím na nich anebo mě něco naštve a chci odevzdat vztek a naštvání 🙂 Já nejsem typ člověka, kterému stačí si tohle jen někde přečíst nebo slyšet na přednášce, já potřebuji vědět, (návod) jak to provést konkrétně v každodenním životě….co si říct nahlas, co udělat fyzicky.
A tady to vše bylo.
Smrt a zrození je nakonec něco úplně jiného, než co napadne většinu lidí…..prožíváme si to každý den, vědomě či nevědomě, řekla bych stejně, jako nádech a výdech.
A ještě dodatek: V důsledku „doznívání“ semináře, vzniklo i tohle….
Smrt a zrození
je anebo není?
Věčnost a čas
přijdem sem zas?
Otázky a odpovědi
ticho – nic víc není?
Nádech a výdech
hudba sfér
vše je tím tichem
a to je fér
Jsme v Boží milosti
jsme v Jeho blízkosti
rozplynem se v něhu
a taky trochu sněhu
…..jsou Vánoce
Marci, díky za seminář 🙂
Anička
Smrt a zrození, 18.-20.11.2011, Beskydy
ahoj Marci,
Jinak pro info – mám se od neděle zvláštně a ladím se pomaloučku na každodenní realitu.
V srdci a v duši mám klid a ticho, pociťuji od neděle úlevu, jako bych se zbavila těžkého kamene, který mě od malička svazoval. Věřím, že je to už napořád ………
Ještě jednou Ti děkuji za seminář a taky sama sobě, že jsem tam mohla s vámi být – bylo to úžasné a nezapomenutelné a pro mě velice přínosné.
S láskou objímám Věrka
Do nitra ženy, 02.-03.04.2011 Hořice na Šumavě
Dobrý večer Marcelko.
Neustále Tě nosím v mysli a „konečně se odvažuji“ Ti napsat, co mi život krásného přinesl po jarním setkání v Hořicích na Šumavě. Jak jsem v Hořicích řekla, zavřela jsem jedny dveře a otevřela nové…. Sice má tělesná schránka v té době byla značně rozhozená, nicméně jsem naslouchala svým pocitům a instinktům a řídila se jimi. Bojím se zatím i napsat, natož vyslovit, že nový přítel je tím nejlepším, co jsem z mužské populace ve svém životě potkala. Stále se poznáváme, ale i dle horoskopů (já jsem na jaře četla dokonce i horoskopy! přítel též…) bychom se měli na všem časem shodnout. Vše tomu nasvědčuje.
Děkuji Ti za přesně položené otázky mé osobě, na které jsem odpovídala, které si dodnes nosím v duši a přeji Ti jen vše dobré.
(na přání pisatelky jméno nezveřejněno)
Firemní školení Vědomé tvoření života I. – 06.05.,27.05.,10.06.2011, Ostrava
Školení bylo velmi zajímavé a místy dojmově velmi silné. Některá témata mě zaujala mírně, některá velmi. Myslím si, že školení pro mě rozhodně bylo přínosem, něco objasnilo a naučilo mě novým věcem.
Díky Petra
Školení bylo skvělé, profesionální a výborné. Marcela je profesionál, který umí svou prací výborně pomoci druhým, aby se naučili žít sami se sebou a vnímat své pocity, tělo, myšlenky.
Velmi mi to pomohlo a doufám, že se uvidíme i dále.
Lucie
Třetí rozměr trojrozměrného světa.
Karel Balcar
Velmi dobrý kurz, pomáhá nahlížet na věci jinak, zastavit se, více o věcech přemýšlet.
Díky kurzu vím, že nesmím být urputná, lpět na něčem, co třeba nezměním…
Pomohl mi také zase o něco více poznat své kolegyně a kamarádky.
Marcela je profík a člověk se srdcem na dlani 🙂
(jméno na přání pisatelky nezveřejněno)
Do nitra ženy, 02.-03.04.2011 Hořice na Šumavě
Milá Marci,
nechala jsem si po absolvování Tvého semináře Do nitra ženy časový odstup pro zpětnou vazbu. Změny se projevily prakticky okamžitě a tak jsem chtěla ještě chvilku pozorovat, jak to bude probíhat dál. A musím říct, že změny se v mém okolí projevují i nadále. V mém okolí je zavádějící výraz, protože tuším, že se jedná v podstatě o zrcadlo toho, co se změnilo uvnitř mě. Stále pociťuji ten krásný prožitek rovnováhy. Aniž bych o něj jakkoliv usilovala. Nemusím nic dokazovat sobě ani druhým. „Složit zbraně“ a jen přijímat je nesmírná úleva. Nebojuji. Nechávám své „vlasy vlát ve větru“, jak si to přály. Cítím se ženou více, než kdy dřív. Nepotřebuji, aby mě kdokoliv ujišťoval, že jsem úžasná a báječná. Přijímám i to, že mohu být zranitelná, nemusím všechno znát a vůbec se nemusím vyrovnávat mužům. V práci ani ve vztazích.
Uvědomila jsem si, že to nebyl omyl, že jsem se narodila v ženském těle :-). Byl to veliký dar.
Děkuji za úžasné dny a za pomoc při dalším krůčku k sebepoznání.
S láskou Vlaďka
Do nitra ženy, 29.-30.01.2011 Vysoké Mýto
Ahoj Marci,
chtěla bych Tě po nějaké době pozdravit a podělit se s Tebou o mé pocity. Po lednovém semináři Do nitra ženy ve Vysokém Mýtě jsem cítila úlevu (nejvíce na hrudi) a celkově mi bylo lépe. V partnerském vztahu se to projevilo nejvíce a přítel mi dokonce řekl, ať jezdím na takové semináře častěji :-)) a podotkl to znovu, když jsem o dva dny později přišla protivná a unavená z práce. Musím přiznat, že jsem byla „vyděšená“, jak si některé ženy dovolily projevit své pocity. Měla jsem v sobě vybudovaný názor, že pláč před ostatními lidmi je projevem slabosti a že je to vnímáno negativně, protože přeci musím být silná – což je nesmysl, protože nemusím, teď už to vím. Měla jsem v sobě tolik potlačeného a ještě mám…. Krásně mi v meditaci vyšla první a nejvíce potlačená vlastnost „uvolněnost“, a to myslím vyjadřuje, jak moc jsem sevřená. Začala jsem chodit na břišní tance a po první lekci jsem se skutečně cítila lépe. Čeká mě hodně práce na sobě, ale tam někde uvnitř sebe mám vnitřní sílu a věřím, že lze změnit. Marci, děkuji Ti moc za podporu, za to, že jsi a těším se na další setkání.
S přáním krásných dnů
Petra H.
Do nitra ženy, 29.-30.01.2011 Vysoké Mýto
Ahoj Marci!
Dodatečně ještě jednou děkuji!!!! Začala jsem dělat to cvičení před zrcadlem, že si na sobě vážím,…no ze začátku to byla sranda, ale už to tak není. Docela si uvědomuju věci, za které jsem vděčná a že toho je spousty čeho si na sobě mohu vážit, akorát jsem to vždy brala jako samozřejmost. Docela mě to odzbrojuje a tváří v tvář se pochválit a ocenit, aby to bylo od srdce, je někdy pěkné slzavé údolí. Ale věřím, že se tím čistím a že ta bolest, kterou jsem si způsobovala, je potřeba odplavit z těla. Za to vše uvědomění jsem Ti velmi vděčná.Vše nej, nej, nej, přeje a s láskou objímá
Jana
Do nitra ženy, 29.-30.01.2011 Vysoké Mýto
Ahojky Marci!
No včera dopoledne, jsem si ještě docela poplakala. (byla jsem vděčná, že jsem si vzala dovču :-)) Já nevím, jestli to na to vše mohlo mít ještě vliv, ale dělám si reiki očistu a vyšlo to zrovna na ten tvůj seminář. Je to těch 21 dní a teď v sobotu končím. A je fakt, že jsem ze začátku té očisty zažívala dost krušné chvilky, a pak zas super chvilky. Jak houpačka 🙂 Dnes už je to lepší 🙂 ale asi nějaká změna proběhla – probíhá, což je dobře. Mamka mi snad poprvé v životě poslala sms, kde mi napsala, že je na mě hrdá, i když mi to neříká. To je snad poprvé, co mě sama od sebe pochválila, bez toho, aniž bych se jí musela nějak zavděčovat…. Mám ze sebe radost 🙂 Snažím se teď hodně chválit 🙂 protože jsem rozhodnuta se začít mít ráda. Víš, chci Ti říci, že jsem absolvovala různé semináře, přednášky, ale tvé mi příjdou zatím nejlepší. Spousta takových „duchovních“ človíčků popírá negativní emoce. Hrají si na to, že je nemají, a ty nás učíš, že to k člověku patří. Cítím, že tak je to správně a jsem vděčná osudu, že jsem tě mohla potkat a mohu se s tebou setkávat i nadále. Kdyby jsi někdy jela do Orlických hor, tak děj vědět. 🙂 Přeji Ti jen to dobré, ať máš stále hodně človíčků, kteří na sobě chtějí pracovat. Ať jsi šťastná.
S upřímným díkem a láskou Jana.
Do nitra ženy, 29.-30.01.2011 Vysoké Mýto
Ahoj Marcelko,
moc tě zdravím. Chci Ti znovu a ještě jednou poděkovat za krásný, očišťující a naplňující víkend. Nikdy jsem nic podobného v takové síle nezažila. Začínám se poznávat s Ditou a brát ji takovou, jaká je a mít ji ráda. A to jsem si myslela, že už mám za sebou. Začínám vidět změny i u nás doma. A hlavně to co jsi nás učila, používat to v tom reálu, v tom životě, který žijeme tady a TEĎ! Od začátku týdne mám zdravotní problémy. A vlastně celá moje rodina. Asi je to taky nějak zasáhlo, nevím. Mám zánět v krku a bolel mě dost žaludek. Dnes jsem teprve pocítila trochu úlevu. A děti totéž. Všichni mají bolavý krček a Péťa také trochu. Dnes jsem si dopřála volno i přes protest mé šéfové, protože najednou Dita, která dělala i s teplotama je ta tam. Ta koukala. A já taky. Byla jsem na sebe pyšná, že jsem to dokázala. Tak jem Ti jen chtěla napsat zpětnou vazbu ode mě. Posílám pohlazení a s láskou tě objímám, krásná Marcelko.
Dita Kiššová. Měj se moc pěkně.
Meditace Láska, 08.12.2010, Opava
Milá Marci..Moc bych Ti chtěla poděkovat za vedení při meditaci na téma láska. Byla ta moc krásná meditace. Uvědomila jsem si kolik lásky mám kolem sebe, kterou jsem poslední dobou neviděla, protože jsem se neuměla dívat srdcem, tak jak si nám ukázala. Byl to moc krásný prožitek a teď už vím jak si dopomoct k tomu ať vidím jak jsem milována a jak moc milovat dokážu. 🙂 Už se těším na další setkání
Lucka Urbánková
Do nitra ženy, 16.-17.10. 2010 Brno
Včera jsem měla úžasné poznání v meditaci na téma ženství. Uvědomila jsem si jak strašně jsem vděčná za to že jsem žena, že mám možnost nosit a porodit dítě a být mu tak blízko. Proto se už těším na svůj nejbližší menses, který je pro mě důkazem této schopnosti.
(na přání pisatelky jméno nezveřejněno)
Do nitra ženy, 16.-17.10. 2010 Brno
Seminář mi přinesl dvě důležitá uvědomění:
1) Miluji svůj zadek, moje ňadra jsou božská – zkrátka jsem teď naprosto spokojená se svým tělem a (konečně!) na něm už nehledám chyby a nedostatky, ale právě naopak to krásné.
2) Když po něčem toužím, není to touha po té dané věci, ale po POCITU, který mi ta věc přinese. Pokud tedy, např. toužím po drahém šperku, netoužím vlastně po tom šperku samotném, ale po pocitu, který budu mít, až si ho nasadím – tedy po pocitu ocenění, vyjímečnosti, atp. A tento pocit si přece můžu dát já sama, nepotřebuji ten šperk. Toto uvědomění je velmi osvobozující.
Za celý seminář děkuji. Především za skvělou organizaci a za to, že měla konečně Marci nějakou akci i v Brně. Klára
Do nitra ženy, 16.-17.10. 2010 Brno
Milá Marci,
děkuji za vše co mi bylo umožněno prožít pod tvým vedením na konzultacích a seminářích. Seminář „Do nitra ženy“ mi umožnil uvědomit si že nemám čekat ,až na něco přijdu nebo, až se mi podaří nějakou vlastnost objevit. Mám vše co potřebuji a učím se věřit sama sobě. Být ženou už neznamená být slabší nebo horší. Nemusím dokázat to samé co muž, udělám to prostě jinak 🙂 Jana
Cesta k vnitřnímu dítěti, 11.9.2010 Opava
Krásný den Marci,
děkuji moc,myslím na tebe a na vše co jsi do nás na semináři vložila kudy chodím.Věřím,že budu zase o krůček dál a dokážu se vyrovnat s životem a příjmout všechno co se děje.Moc děkuji,mám pocit za těch pár dnů,že jsi mi z hrudi odvalila obrovský balvan.Teť je jen na mně ho tam zpátky nezakutálet.
H.V.
Dotaz ze dne 29.4.2010
Dobrý den, četla jsem Vaši upoutávku na kurz: Vědomé tvoření života. Zaujalo mě slovo „vědomé“. Co to vlastně znamená? co si pod tím mám představit??? děkuji za odpověď.
KV – možný zájemce o kurz Vědomého tvoření života.
Odpověď:
Milá KV,
ptáš se na slovo VĚDOMĚ:
jakoukoliv činnost, kterou děláš např. píšu email : vím komu píšu, co píšu, proč píšu, vím i to, že píšu tzn. činnost, kterou si UVĚDOMUJEŠ děláš vědomě = víš o ní. Uvědomuji si, že píšu.
Ale když máš např. situaci: že spíš a jsi v noci náměsíčná a chodíš po bytě = děláš to NEVĚDOMĚ nevíš o tom, vůbec si neuvědomuješ, že chodíš po bytě ani NEVÍŠ o tom co děláš.
Často můžeš poznat rozdíl v tom co děláš vědomě (uvědomuješ si že to děláš) a nevědomě (neuvědomuješ si co děláš) např. když bys dělala více činností najednou: vařím a přitom telefonuju, bud se soustředím na telefonát a vím co odpovídám, uvědomuji si co s daným člověkem probírám…..a pak polívku co míchám na sporáku míchám nevědomě, nebot si ani neuvědomím jestli jsem ji již solila či ne……anebo se naopak soustředím na polívku a ani si neuvědomuji co odpovídám do telefonu…..
Co se týká kurzu Vědomého tvoření života, tak jde o to nabídnout účastníkům pohled na život, trochu jinak a to tak, aby SI UVĚDOMOVALI (proto vědomé tvoření či tvorba) co nejčastěji ve svých běžných životech, co tvoří – at už myšlenkově či pocitově.Nebot lidé většinou fungují tak, že vůbec netuší a neuvědomují si (proto nevědomá tvorba), že svůj život kompletně celý a veškeré situace v něm vytvářejí.
Věřím, že takové to osvětlení slova, Ti bude přínosem.
Marci
Do nitra ženy, 17.-18.4.2010 Vysoké Mýto
Ahoj, tady Hanka Danková ze semináře ve Vysokém Mýtě. Prosím tě, nějak jsem se tě zapomněla zeptat, cos nám to pouštěla k meditacím za hudbu. Co to bylo? Seženu to někde?A ještě jednou moc děkuju za zážitek, mám pocit, že se mi teď úplně jinak dýchá 🙂
Hanka
Cesta k vnitřnímu dítěti, 10.4.2010 Opava
Ahoj Marci,
po sobotě jsem jako vyměněná, spadl ze mne velký balvan… Neděli jsem věnovala vnoučátkům a své nemocné mamince. Teď si urovnávám věci nejen v hlavě(tam už vlastně není co urovnávat, mám všechno posunuté do srdíčka. Přitom ukládání konkrétních věcí ze soboty ( pastelky, obrázek, fotky) jsem zjistila, že mi chybí ta malá fotečka, kterou jsem dala ke kartám. Byla jsem tam na bruslích, jak dělám „holubičku“. Pokud se někde zamíchala k ostatním věcem a našla jsi ji, prosím, opatruj mi ji do příští meditace 29.4. Děkuji.
Přeji krásný zbytek večera a ještě jednou velké děkuji Tobě a Tvým božským schopnostem, kterými umíš přivádět lidi k vnitřnímu dítěti – božké podstatě. Objímám Tě.
S láskou Bohunka
Do nitra ženy, 6. – 7.2.2010 Opava
Ahoj Marci,
Předně bych ti chtěla poděkovat, že jsi ženský seminář uspořádala u nás v Opavě. Dlouho jsem na něj čekala. Šla jsem na něj s tím, že snad zjistím, co je to být ženou. Do této doby jsem ženství vnímala jako přítěž, samé povinnosti, práce, úklid, vaření a starání se o muže popř. děti.
Po absolvování semináře se něco ve mně přeci hnulo. Tak předně začínám chodit na schůzky později, jednou o 5, jednou o 10 minut a vůbec mě to netrápí. Dříve jsem musela být všude včas ne-li z předstihem.
Uvědomila jsem si, že vnitřně toužím po mateřství a také abych těch pár kilo přibrala. Jsem dost hubená, ale protože je to „in“. Mám chuť přibrat tak 5 kilo a cítím, že i s těmi kily se budu cítit krásně, spokojeně.
Tři dny po semináři se mi stalo, že jsem šla po městě a najednou jsem pocítila, jako by se všechno zpomalilo, a že vnímám celé tělo, jak jdu, doslova jsem se dostala do „právě probíhající přítomnosti“, užívala jsem si to a cítila jsem se být ŽENOU. Nelze to popsat, prostě JSEM ŽENA. JSEM SAMOTNÁ NĚHA, KRÁSA, LADNOST, POCHOPENÍ, SOUCIT, LÁSKA a doslova jsem plula po chodníku. Zpomalila jsem krok a jen jsem šla. Nedovedu to víc popsat.
Uvědomila jsem si také potřebu o sebe pečovat, ale ne jen teoreticky ale také prakticky: nakrémovat se, pečovat o své vlasy, a uvědomovat si, že teď pečuji o své tělo a že mi to přináší potěšení a ne zdržování od jiných věcí – jak jsem to žila předtím. Po semináři jsem si hned byla koupit s radostí rifle, krásný svetr a také kouzelné naušnice – a bez pocitu viny, že utrácím.
Ještě jednou díky. Kateřina Vavrlová
Vzkaz ze dne 31.12.2009
Milá Marci,
blahopřeji Ti k Tvým nádherným, plně duchovním stránkám, kterými pomáháš naplňovat životy spoustu lidem. Sice jsem nebyla na čistě Tvém vlastním semináři, ale známe se již nějaký rok a jsi mi velmi blízkým človíčkem na této Zemi. Děkuji Ti za nádherné obohacení našich duší, při hledání toho, kdo jsme, proč tu vlastně jsme a co máme za své úkoly. Též Ti přeji ke Tvým včerejším narozeninám spoustu lásky, Boží přítomnosti a stálou radost, kterou rozdáváš všem. Ať se Ti daří ve všem, co děláš. Věřím, že přijde zase chvíle, kdy se opět setkáme.
S láskou Marcela Rapčáková
Do nitra ženy, 21. – 22. 11. 2009 Vysoké Mýto
Jako zpětnou reakci vkládáme také článek, který výšel o semináři „Do nitra ženy“ ve Vysokém Mýtě. Autorem je Monika Tesařová.
Ahoj Marcelo,
Zkusím Ti napsat, co se se mnou děje po absolvování semináře. Z kurzu jsem odešla s nádhernými pocity, které jsou prostě nepopsatelné. Vnitřní klid, mír , tichá posvátnost a uvědomění jsou jenom zlomkem toho, co jsem prožila.
Střet s realitou nastal hned za 15 minut na autobusové zastávce. Z natřískaného autobusu jsem vylezla v Hradci zmuchlaná já i růžička. Obě jsme byly skládací.Cesta domů pokračovala podobně. Nejkrásnější na tom je, že ten posvátný pocit jsem si celou dobu udržela.
Překvapily mě rychlé reakce okolí, mužů i žen. Viděla jsem, jak všichni vědí, že jsem zažila něco výjimečného, posvátného, a že všichni cítí tu moji úctu před něčím novým a nepoznaným.
Úžasná je změna v práci, ta byla přímo okamžitá. Přišla jsem na to, že mám skvělé kolegy, galantní džentlmeny. Jinak u mě po fyzické stránce došlo k prudkému úbytku sil, takže krabice, které jsem týden před seminářem narovnala do regálu ke stropu už opravdu nedokážu sundat. „Musím“ požádat o pomoc, a kolegové co na mě dřív koukali, mají možnost propotit triko.Vypadá to, že někteří i rádi.Takže se jim učím dávat najevo, jak jsou potřební. Vidím, jak moc to potřebují.
Podobné je to i doma. Sice se tu změny dějí možná pomaleji než v práci, ale vidím je u manžela i u synů. Je to asi tím, že domácí muži mě znají lépe a déle,mají mě víc přečtenou, a tak se ujišťují a mě prověřují, jestli to myslím opravdu vážně.Takže trénují a tím i podporují moje odhodlání, za což jim děkuji.
Milá Marcelo,
hned v autobuse cestou domů jsem si uvědomila, jak moc velký smysl má to, co děláš. Viděla jsem, jak by tenhle seminář potřebovaly všechny přítomné, a že tohle je lék na všechny bolesti světa. Jsem moc ráda, že jsem Tě potkala a jsem hluboce vděčná za to, že jsi mi umožnila prožít moudrost ženy.
S láskou, vděčností a radostí
Marie
P.S. Dnes jedu do města. Jdu si koupit růžičku.
Milá Marci,
Cítím se, jako by se nic nestalo, ale přitom se občas pozastavím nad myšlenkou, co si vezmu ženského na sebe do práce, jakou barvu … Kolegové mi spontánně pomáhají, vaří mi čajíčky … no, a hlavně největší úspěch je, že se mi včera v meditaci zobrazila má vnitřní moudrost jako nádherná dívka, již o pár let starší než při semináři a hlavně, už vypadá jako žena. Takže asi tak…no, zázraky se dějí každý den a pokud to takto půjde dál, je to jen a jen dobře. Doufám, že i ostatní prožívají alespoň malý přerod a mají se dobře. Děkuji ještě jednou za úžasný seminář a vše, co se v něm odehrálo a především za organizaci.
S přáním pěkného a klidného dne
Lucie
Cesta k vnitřnímu dítěti, 10. 10. 2009 Helvíkovice u Žamberka
Ahoj Marci,
nejdřív Ti chci poděkovat za Tvůj seminář. Jela jsem do Helvíkovic s tím, že si užiji takový hravý nenáročný den. No OMYL! Dala jsi mi pěkně zabrat, samozřejmě k mému dobru. Nejen, že mám o čem přemýšlet a záleží jen na mne, jestli budu pokračovat v tom, co jsi mi pomohla začít, ale ještě jako bonus jsi nám vysvětlila, jak se vypořádávat s některými nepřijemnými situacemi v našem každoden. životě. A hned včera na mne jedna čekala :-))) Díky Tobě jsem ji po chvíli rozpoznala a hravě si s ní poradila. Iveta
Ahoj Marci!
Ze semináře jsem pochopila, že je důležité komunikovat s vnitřním dítětem. Začala jsem to realizovat v praxi a je to úžasné. Mám pocit, že jsem našla své já. Člověk nepozná co mu chybí, dokud to nenajde. Hledá to kolem sebe, v lidech, přírodě, zvířátkách, ale zjistila jsem, že to mám v sobě. Je to krásný pocit a pokusím se zůstat věrná sama sobě, abych konečně mohla začít žít tak, jak žít mám. S láskou a přáním všeho dobrého Jana
Cesta k vnitřnímu dítěti, 19. 9. 2009 Český Krumlov
Ahoj Marci,
letos jsem si dořešila některé z rodinných vztahů a taky jsem se měla možnost sama sebe objevit tak, jak se vůbec neznám. Tvůj seminář mi pak následně pomohl a pomáhá v tom, že se můžu více uvědomit, zkoncentrovat, sjednotit…. Jiné, lepší slůvko mne nenapadá. Je to asi o tom, chtění. Ne každý den je prosluněný, někdy je to pěkná dřina. Konečně jsem se v dnešním světě chytla drápkem. A už tady chci být, tak pro to musím něco dělat.
Měj se pěkně,
Irena
Ahoj Marcelko
nerada se fotím, ale pomohl mi seminář, mít se ráda a jsem za to moc vděčná. Snad se na sebe naučím i koukat na fotkách a nebudu se stydět, až se na nich uvidím. Věřím, že jsem ušla kus cesty s tebou a ostatními na semináři. Ještě jednou moc děkuji tobě i ostatním účastníkům .
S láskou Jana J.
Milá Marci,
děkuji ještě jednou za seminář. O semináři jsme si povídaly u nás a celý týden z něj čerpám energii, klid, vyrovnanost…Dneska jsem to nezvládla, když jsem se rozhodla uklidit barák a samozřejmě všechny zapojit…Tak mám zase večer o čem přemýšlet… Jinak se měj sluníčkově Marťa
Ahoj Marcelko,
velmi bylo pro mne příjemné se s tebou seznámit. Mě seminář velmi obohatil a utvrdil v tom , co již delší dobu věřím – ve vnitřní sílu, která mně pomáhá překonávat úskalí dnešního života.Seminář mě i docela uklidnil a povzbudil k další práci na svém těle či duši. Zdraví Tě Marta
Zdravím
a musím ti oznámit, že i následující den po našem rozloučení(v úterý při cestě za prací do Dolního Dvořiště) mě brzdil náklaďák s pískem. Musela jsi určitě škytat, protože moje reakce byla neuvěřitelná.Jela jsem v klidu pěkně pomalu za tímto autem a vzpomínala jsem na tebe a chechtala jsem se až mi tekly slzy. Kdyby mě někdo pozoroval, tak by myslel, že jsem blázen. Nejsem, přijela jsem sice asi o trochu později, než kdybych jela normálně (bez písku), ale vůbec to nevadilo a uvnitř jsem měla klídek, žádný vztekem na sebe stažený žaludek, „že už jsem to zase nezvládla“. Objímám tě Liba
Cesta k vnitřnímu dítěti, 30. 5. 2009 Vysoké Mýto
Marci,
moc děkuji za Tvou pomoc na cestě, kde si každý řešíme různé bolístky, ze kterých se nakonec vyvrbí ještě jiná hlubší trápení. Pomohla jsi mi hodně, i když to bylo bolestné. Bylo to ale hlavně očistné a výsledek stál za to. Mluvím o regresích. Dále jsi mě posunula při setkání s mým vnitřním dítětem, objevila jsem v sobě Sílu a nyní vím, že život je radost, láska a Světlo. Kéž bych si to uvědomovala i nadále. S láskou Monika
Sdílej s přáteli...