Vnitřní dítě je pojem, na který dříve či později každý hledající na své cestě za poznáním narazí. Ano, skrze tuto složku se dostáváme zpět ke svému dětství, k emočním zápisům, které si z té doby neseme, ale nejen to. Dítě samo o sobě představuje čistotu, bezstarostnost, pravdivost a laskavost. Když si začneme všímat více malých dětí, zjistíme, že jsou bezelstné, pravdivé a neumějí lhát. A tam někde uvnitř – hluboko v našem nitru, jsme také takoví. Máme v sobě stejnou čistotu, ryzost a lásku, jako děti. Jen jsme na to, tím jak jsme plně ponořeni ve své mysli, naprosto zapomněli. Toliko nás naše mysl zaměstnává, že naprosto ztrácíme kontakt s tou čistou bytostí – dítětem – v nás.
Až jednoho dne zjístíme, že nám něco v životě schází – ozve se volání našeho dítěte či naší duše. A my začínáme hledat, někdo štěstí, někdo smysl života, někdo pocit naplnění, někdo lásku, někdo své poslání…..každý tomu říká jinak. Toto hledání nás směřuje pouze k jedinému, obrátit pohled zpět do svého nitra. Začít se zabývat sám sebou, vrátit se ke svému srdci.
A tam, v našem srdci, na nás čeká naše vnitřní dítě, které o nás zná veškerou pravdu. Ví dobře, jací jsme a krásně nám umí zviditelnit, co žijeme ve vztahu k sobě samým. Setkání s vnitřním dítětem v meditaci s sebou nese i nepříjemné pocity, budeme totiž muset přiznat pravdu sami sobě. Skrze meditaci se např. zviditelní, jak se nemáme rádi, jak jsme si lhostejní, jak nám chybí láska atd. Takovéto setkání se emočně hluboce dotýká našeho srdce a my v daný moment můžeme prohlédnout a uvědomit si, jak to skutečně se vztahem k sobě máme. Zároveň, máme-li odvahu a chuť, můžeme na vztahu k sobě začít pracovat, navázat hlubší vztah se sebou samými – začít si například dávat to, co nám, potažmu našemu vnitřnímu dítěti, chybí. A tím nastartovat úžasný proces sebeléčení.
Větší pochopení a soucítění k sobě vede, ruku v ruce, k většímu pochopení a soucítění s druhými. Změny, které můžeme učinit ve vztahu k sobě samým, se okamžitě promítají do našeho vnějšího světa – naší každodennosti. Neboť platí, že náš niterný svět se odráží ve světě vnějším. Známá moudrost praví: Jak uvnitř, tak venku. Uvědomíme-li si toto v plné míře, pak zjístíme, že okolní vztahy jsou odrazem našeho vlastního vztahu k sobě samým. Tedy změna může přijít jedině zevnitř.
A jak na to? Zkusme si najít čas na sebe, ponořit se do svého nitra a začít hlasu svého vnitřního dítěte naslouchat. Stojí to zato. Máte-li zájem přistoupit již k praktickým krokům a začít se se svým vnitřním dítětem poznávat a setkávat, můžete začít třeba právě zde.
Nechť je vám vaše vnitřní dítě moudrým průvodcem a kráčíte společně ruku v ruce životem.
Sdílej s přáteli...