Za posledních pár let, kdy chodím k Marci na regresní terapie a semináře a čtu duchovní literaturu, se můj vztah ke smrti změnil v tom směru, že jsem se začala dívat na odchod člověka s pochopením, že to tak má být přesně v tu chvíli a přesně tím daným způsobem. Věděla jsem však, že se SMRTÍ=KONCEM ŽIVOTA SEBE SAMÉ mám problém. Představa, že bych opustila své blízké a všechno, co miluji, a odešla od nich “někam do prázdna a samoty” mě stále děsila.
Díky “prožití umírání ” a jeho přijetí během semináře strach vymizel, dokonce se změnil až na pocit těšení se na to, až to přijde, protože žádné prázdno, konec, ani samota mě tam nečeká. Právě naopak…
Členská sekce
Sdílej s přáteli...