Zdravím, prosím o výklad tohoto snu.
Vešla jsem do nějaké ložnice. Na posteli stál můj vnuk ( v reálu 9 let ) měl asi 7 let. Přistoupila jsem k němu a objala ho. Překvapilo mě, že začal pofňukávat. Zeptala jsem se, co je? Neodpovídal a tak jsem mu nabídla, ať si lehne do mojí postele vedle, že si budeme povídat. Lehl si zády do prostoru, čelem ke zdi a místu, kde jsem měla ležet já. Pomyslela jsem si, že asi nechce, aby ho uplakaného viděla dcera. Přikryla jsem ho svou peřinou a podivila se, že je můj polštář menší než obvyklý a pro něj jak stvořený. Povlečení mělo barvu ani chlapeckou ani dívčí. Podobalo se balícímu papíru, který mám ve skříni a o kterém jsem taky přemýšlela, zda se hodí pro vnuka či mou vnučku. Chtěl se o tu peřinu podělit, aby mi nebyla zima ,ale já mu řekla, že si pro něco zajdu, ať nemá strach a udělá si pohodlí. Víc nevím. Děkuji.
Sdílej s přáteli...
Milá Věrko,
děkuji za Váš milý sen, je to opět sen o vnitřním dítěti :-).
Ten chlapec ve snu je symbolem vašeho vnitřního dítěte (je to Váš sen), pofňukává, protože mu něco schází. Myšlenka typu, aby nikdo neviděl uplakaného chlapce, obzvlášť jeho máma, může být pro vás vodítko. Dovolíte sama sobě si poplakat před druhým člověkem, aniž byste se za slzy styděla?
Mám z toho dojem, jako by chlapec – to vaše vlastní vnitřní dítě (část Vás samotné) potřebovala obejmout, zahřát = cítit teplo, lásku člověka. Malé děti chtějí často být s dospělým pod peřinou, aby cítily blízkost, uklidňuje je to a dává pocit bezpečí. To je celé jádro Vašeho snu – ta zpráva.
Z toho plyne zaměřit více pozornost sama na sebe, své potřeby a dát pocítit sama sobě (třeba v meditaci a rozmlouváním se svým vnitřním dítětem), pocit tepla, lásky a pozornosti.
Věřím, že se Vám to podaří.
S láskou
Marci