Milá Marci,
když jsem Ti včera říkala, že čekám na pořádný sen, abych se o něj mohla podělit a Tebe požádat o výklad, netušila jsem, že si dávám objednávku, která bude tak rychle a bez odkladu vyřízena :-). Dneska nad ránem mě totiž jeden takový sen vzbudil.
Zdálo se mi, že jsem s manželem Dušanem někde venku na výletě. On šel dopředu, já za ním a viděla jsem ho, jak stojí u skály na římse a zakukuje za roh, protože se odtud ozývá zvuk sysla nebo sviště. Jdu k němu, poslední úsek ve vodě, vidím svoje trekové boty, vodu mám po kotníky, ale jinak to nejde, dojdu k němu a bojím se, že spadne, tak ho chytám za kotníky a držím, ostatní lidé nás pozorují. Nakonec je čas jít dál. Můj muž opět vpředu, já za ním, ale je třeba jít po židlích (je to jako sedadla v kině, musím nahoru po opěradlech), když tento úsek překonám, vidím Dušiho před sebou v davu, ale nevolám na něho, chci ho dojít, za chvíli si uvědomuji, že sice jdu za ním, ale já nahoře, on dole, on totiž jde podzemní cestou, kdežto já jdu stejnou cestou nad ním, je to Praha, jdu kolem starých domů, v podloubí, toužím se ale dostat za manželem, ptám se staršího muže a ženy, jestli je někde vchod dolů, ale oni říkají, že ne, že musím dojít až na konec, panikařím, myslím si, že si Duši všimnul, že za ním nejdu a bude mě hledat a nepůjde dál, takže se na konci nepotkáme, proto mu chci zavolat, zároveň si uvědomuji, že dole asi nebude mít signál, vytahuji mobil a mačkám tlačítko, ale utrhlo se, objevuje se moje sestra a rodiče, žádám taťku, aby zavolal ze svého mobilu, ale zmatkuji a nemůžu si přesně vybavit číslo od Dušiho, hledám v batohu deníček, ve kterém mám číslo napsané, ale nemůžu ten správný deníček najít, jsem zoufalá a probouzím se. Napadá mě myšlenka, dobře mu tak, když na mě neumí počkat :-).
Mimochodem v poslední době se mi často zdají sny, které se odehrávají v Praze, nevím proč. Naposledy jsem tam ale jezdila na školení.
Moc děkuji a těším se na výklad. Krásné a klidné dny ve zdraví :-))).
Romča
Sdílej s přáteli...
Milá Romčo,
děkuji za odvahu a otevřenost napsat zde veřejně svůj sen.
Zde je Tvůj výklad:
Celou dobu v životě kráčíme (jsme-li v milujícím vztahu) s partnerem, který je naše “druhé já”. Cestou životem jdeme také se svým vyšším JÁ – svou duší. Ve snu je tvůj manžel symbolem Tvé duše. Proto je vždy napřed a nemůžeš jej nikdy dohnat :-), proto vidí nebo se dívá za roh. Duše totiž zná celý náš osud, celý příběh a my ji v životě následujeme, což je krásně ve snu vidět. Můžeš zde vidět i moment, kdy jsi se na své životní cestě přiblížila ke své duši natolik, že jsi ji i procítila – dotkla se, držela ji “na nohy”. Zároveň to byl prožitek strachu který Tě k ní dovedl, ten se Ti ve snu stále opakuje – strach, že ztratíš spojení, bezpodmínečnou lásku a přijetí. Přitom Tvá duše je v klidu – je to Tvůj strach, který tam zažíváš, Tvá duše jde dál, zná cestu.
Jsou zviditelněny i životní překážky, které hravě v životě překonáváš a stále dál následuješ svou duši. Dále se ve snu zviditelňuje, že on jde podzemní chodbou a Ty nad ním je zviditelněna nevědomá (podzemní chodba, vše skryté a neviditelné, jemno-hmotný svět a vědomá rovina (ten svět nahoře, každodenní svět). Jinými slovy, životní cesta člověka se odehrává v nevědomé a vědomé rovině také, obě roviny jsou spojeny.
Toužíš se dostat ke své duši, hledáš cestu a dostáváš moudrou odpověď (starší žena či muž přestavuje v symbolice moudrost), že musíš dojít na konec cesty.
Je tam strach, že se svou duší nepotkáš, panika a zoufalství a zkoušíš ve vědomé (hmotné) rovině udělat vše proto, aby ses s duší spojila, nedaří se to a pak se probouzíš….
Spojit se se svou duší lze pouze v jemno-hmotné rovině, budeš-li se teď pár dnů v naladění třeba tichém rozjímaní ke snu brzy ráno po probuzení vracet, můžeš si ještě mnohé douvědomit.
Mám dojem, že by se Ti tam mohlo ještě něco dovyjasnit 🙂
Je to krásný sen a já jim říkám mystické, neboť ukazuje duchovní vývoj i cestu člověka. Nechť je Ti tento výklad přínosem.
S láskou objímám
Marci